Jmenuji se Mirek a focení mě doprovází celý život. Skoro všichni kamarádi mě znají s foťákem v ruce. Své první zkušenosti jsem sbíral už ve čtyřech letech s kompaktním foťákem Nikon. Focení byl totiž velký koníček mého táty, a díky němu jsem k tomu měl přirozenou cestu už jako malý kluk. Některé mé první fotografie si můžete prohlédnout zde – základ byl držet foťák rovně a myslet na to, aby bylo vidět i celou hlavu.

Naše společné dovolené byly vždy i malé fotografické expedice. Rodiče nikdy nezapomněli vzít kompletní foto výbavu. Klasikou u nás doma bylo, že při narozeninách nebo Vánocích jsme se s dárkem nejprve vyfotili a až pak se na něj mohli pořádně podívat. Jedním z hezkých zážitků pro mě byly roky, kdy jsme s tátou chodili fotit ohňostroje v rámci soutěže Ignis Brunensis. Pamatuji si, jak jsme společně lezli třeba na věž kostela na Kraví hoře, abychom našli ten nejlepší pohled na noční Brno. Táta soutěž dokonce vyhrál – a já byl na něj velmi hrdý.

Moje první „vlastní“ focení přišlo na gymplu, když jsem si za úspory koupil digitální kompakt. Brzy nato jsme pořídili první rodinnou digitální zrcadlovku Sony Alpha 700, která pro mě představovala přelomový moment ve focení. Byl to foťák, který jsem měl všude s sebou. Procestovala se mnou Japonsko, Izrael, Norsko, Stockholm, Amsterdam, Anglii, Francii, Skotsko…

Bohužel jednoho dne odešla závěrka a její oprava už nebyla možná. Vyřešil jsem to koupí obdobného modelu. Po několika letech jsem si ale splnil svůj sen a pořídil si full frame – a právě s ním dnes nacházím radost v každém okamžiku. Velkou oporou je mi i moje manželka, která je opravdový profík na úpravu fotek a každému focení dokáže vdechnout jedinečné kouzlo. Má cit pro detail, spoustu trpělivosti a díky jejím nápadům mají naše fotografie vždy něco navíc. Jsem moc rád, že tahle radost je s námi doma sdílená.